V rámci celosvětové epidemiologické studie MONICA budou odborníci zkoumat vybrané pacienty z Jindřichohradecka

Od 18. září do poloviny října se v okrese Jindřichův Hradec uskuteční pokračování rozsáhlé celosvětové epidemiologické studie s názvem MONICA.

Jejím cílem je dokumentovat vývoj nemocnosti kardiovaskulárními chorobami a její vztah k rizikovým faktorům kardiovaskulárních chorob, kterými jsou zejména kouření, vysoký krevní tlak, porucha metabolismu tuků a cukrovka, a zjistit, jak je výskyt a průběh onemocnění srdce a cév ovlivňován jejich prevencí a léčbou.
Vybraní pacienti budou ambulantně vyšetřováni v jindřichohradecké nemocnici týmem odborníků z Centra kardiovaskulární prevence 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Thomayerovy nemocnice v Praze. Získaná data zůstanou při zpracování ve studii důsledně anonymní.
„Vybraní pacienti z okresu (1% vzorek populace ve věku 25-64 let), zhruba 600 osob, obdrží dopis od své zdravotní pojišťovny. V dopise jim bude nabídnuta účast ve studii. Svůj souhlas s účastí vyjádří odesláním korespondenčního lístku, který s dopisem obdrží. Budou pak kontaktováni zdravotnickým týmem provádějícím studii a bude s nimi dohodnuto (zpravidla telefonicky či e-mailovým kontaktem) datum a čas ambulantního vyšetření,“ popisuje Jan Bruthans z Centra kardiovaskulární prevence 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Thomayerovy nemocnice v Praze. „Je třeba zdůraznit, že vyšetřeni budou pouze námi vybraní a pozvaní tak, aby studie poskytla pravdivý obraz o srdečně-cévních onemocněních a o faktorech, které je vyvolávají. Pokud jsou totiž vyšetřeny osoby vybrané ne podle stanoveného klíče, ale k vyšetření spontánně přihlášené, dojde ke zkreslení výsledných dat. O vyšetření obvykle mají výrazně větší zájem kvalifikovanější osoby, které se aktivně o svůj zdravotní stav zajímají a snaží se ho příznivě ovlivnit. Naše studie tak nabízí významnou šanci i osobám, které svému zdraví dostatečnou pozornost možná nevěnují.“
Studie je přínosem hlavně pro vyšetřeného pacienta. „Na základě pětačtyřicetiminutového ambulantního vyšetření sestávajícího z dotazů na dosavadní zdravotní stav a na expozici riziku srdečně-cévních onemocnění, ze změření některých tělesných parametrů jako krevního tlaku, výšky, váhy, obvodu pasu a z vyšetření vzorku krve lékař posoudí současný zdravotní stav a riziko vzniku a dalšího průběhu srdečně-cévních onemocnění pacienta. Každému vyšetřenému pacientovi bude ve spolupráci s jeho praktickým a odborným lékařem eventuálně navržena další léčba. Posouzení rizika, účinná prevence a včasná léčba jsou právě u srdečně-cévních chorob pro další osud pacienta nesporně rozhodující,“ upozorňuje Jan Bruthans.
Studie poskytne nové informace o současném výskytu a závažnosti srdečně-cévních onemocnění, o faktorech, které je podmiňují a určují jejich další průběh a o současném stavu a účinnosti jejich léčby. Umožní tak dále zlepšovat zdravotní péči o nemocné s kardiovaskulárními chorobami, mimo jiné i účelnějším vynakládáním prostředků. Aby studie, která je organizačně a finančně náročná, splnila zadání, je naléhavě nutná účast každého pozvaného pacienta.
Studie MONICA byla zahájena v roce 1985. Ve většině zemí byla v polovině 90. let ukončena, ale v České republice, kde se rychle měnil životní styl a krátce po roce 1989 začala výrazně klesat úmrtnost na srdečně-cévní onemocnění, studie pokračovala pod názvem post-MONICA. Počet okresů byl rozšířen na devět a vzorek obyvatel byl vyšetřen i v letech 1997/1998, 2000/2001 a 2006/2008. „Podařilo se tak získat velmi cenné údaje pro období, kdy se v České republice zmírnila některá srdečně-cévní rizika, například v důsledku pozitivních změn ve výživě (živočišné tuky byly nahrazovány rostlinnými, rostla celoroční spotřeba zeleniny a ovoce) nebo proto, že zejména vzdělanější vrstvy omezily kouření,“ konstatuje Jan Bruthas. „K velkým změnám docházelo i v kardiologické péči. Byla zavedena řada nových léků a léčebných postupů, například takzvané angioplastiky – otevírání zúžených či uzavřených koronárních tepen, zvlášť akutně, u čerstvého srdečního infarktu. Dále se rozvíjela srdeční chirurgie, zlepšovala se kontrola a léčba vysokého krevního tlaku a tak dále. Na druhé straně studie prokázala například významný nárůst obezity, omezení fyzických aktivit a zvýšení výskytu cukrovky.“