Nemocnice nejsou jen lůžková oddělení a ambulance, ale spoustu důležitého se odehrává také v laboratořích. Nemocnice Jindřichův Hradec má čtyři laboratorní oddělení – klinickou biochemii, lékařskou mikrobiologii, hematologii a patologii. Tentokrát se podíváme blíž na oddělení lékařské mikrobiologie.
Odhalují původce infekčních onemocnění a zkoumají citlivost bakterií k antibiotikům – tak by se dala ve stručnosti shrnout činnost mikrobiologického oddělení. Denně tady vyšetřují různé typy vzorků. Jsou to zejména nejrůznější výtěry, krev a moč. Právě mikrobiologická laboratoř vyšetřovala vzorky během covidu, v nejvytíženějším období to byly stovky odběrů denně. Vybavené PCR pracoviště se nyní využívá na jiná vyšetření dle aktuální epidemiologické situace, nyní například na odhalování černého kašle, v období respiračních onemocnění k vyšetření respiračních virů, atp. Nově bude toto pracoviště využito také k vyšetřování dárců krve a krevní plazmy.
Další částí jsou tzv. sérologická vyšetření, kdy se z krve pacienta vyšetřují různé protilátky proti některým původcům onemocnění. „Když se tělo setká například s virem, vytvoří si proti němu protilátky, a ty my potom umíme odhalit v krvi. Nezjišťujeme přítomnost viru v těle, ale následky imunitní odpovědi, kterou virus vyvolal. Na základě konkrétních protilátek dokážeme diagnostikovat infekční onemocnění a také to, v jaké fázi zrovna je,“ popsala primářka oddělení lékařské mikrobiologie MUDr. Denisa Veselá. Z krve se tak dají zjistit např. žloutenky, syfilis, HIV, borelióza, klíšťová encefalitida atp. Také se tímto vyšetřením dají zjistit protilátky po očkování.
„Zatímco u některých vyšetření z krve je výsledek znám ještě tentýž den, vyšetření různých výtěrů na bakteriologii trvá 1-2 dny. Výtěr nebo například hnis z rány musí laborantka nanést (naočkovat) na vhodnou kultivační půdu v Petriho misce a pak se čeká, než bakterie narostou. Bakterie potřebují dobré podmínky, jako je vhodné složení kultivační půdy a správná teplota a pak samozřejmě čas, aby mohly vyrůst. Do čtyřiadvaceti hodin určíme, o jaký druh bakterie jde. Následně se testuje citlivost na antibiotika a do dalších čtyřiadvaceti hodin víme, jaký druh antibiotik použít, aby byla léčba účinná,“ vysvětlila primářka MUDr. Denisa Veselá. Právě činnost antibiotického střediska na mikrobiologickém oddělení je klíčová pro správnou antibiotickou politiku. Lékař zpravidla nejdříve pacientovi nasadí antibiotika podle zkušenosti a následně se léčba upravuje podle toho, co zjistí mikrobiolog, aby byla co nejúčinnější a racionální. Téma rezistence bakterií na určité druhy antibiotik je velice aktuální a výsledky laboratoř dodává do národního i do evropského systému monitorování rezistence k antibiotikům.
Kromě vzorků od pacientů vyhodnocuje mikrobiologická laboratoř také vzorky z prostředí, tedy stěry z nejrůznějších povrchů v nemocnici, čistotu rukou u personálu a spolupracuje s pracovištěm nemocniční epidemiologie.
Text: Eliška Čermáková, Foto: Martin Kozák