Kromě toho, že praktický nácvik řešení situace při požáru nám ukládají předpisy, je to užitečná zkušenost a při skutečném požáru by tím získané vteřiny mohly mít nenahraditelnou cenu.
První cvičení pod vedením naší techničky PO pí. Hubkové jsme brali spíše jako zkoušku, jak takový nácvik organizovat. Pokusným králíkem se stalo oddělení neurologie, protože měli naplánováno malování na „vhodný“ termín. Zatím jsme cvičení provedli bez účasti pacientů, které protentokrát zaskočili figuranti ze zdravotní školy.
Lehce nervóznější chvíle před vlastním zahájením vyplývaly z toho, že zúčastněný personál ani přesně nevěděl, jakou bude hrát roli. Přezkušování teoretických znalostí nemá rád téměř nikdo a zvlášť když je to z povinností, které nejsou jeho běžnou pracovní náplní. Brzy však všichni pochopili, že hlavním úkolem není zjišťování neznalostí personálu, ale snaha odhalit nedostatky v oficiální dokumentaci zdolávání požáru a hlavně najít v každé stresové situaci řešení. Vlastní cvičení už probíhalo v pohodové atmosféře.
    |
Dnes už víme, že na neurologickém oddělení nelze vyjet s lůžkem z pokoje, ale fyzicky zdatný primář je připraven popadnout ležícího pacienta do náručí, poté personál postupným naklápěním a natáčením lůžko přistaví na chodbu. Primář mezitím rychle zhodnotí stav paciena a po zpětném uložení na lůžko vydává pokyn, na které náhradní oddělení pacienta převézt.
Je také důležité, aby požár zpozorovala jako první dostatečně fyzicky zdatná osoba s určitým psychologickým talentem. Ta totiž musí voláním „hoří“ zaktivovat své spolupracovníky, přičemž tím ale nesmí vyvolat paniku u pacientů. To provádí v běhu pro hasící přístroj, avšak nesmí se přitom příliš zadýchat, aby se nepřiotrávila houstnoucím dýmem. Hlavním úkolem je pomocí hasičáku šíření požáru přinejmenším zpomalit. Problém může být v tom, že hasící přístroj neunese. Naštěstí využije galantnosti primáře běžícího vzít prvního pacienta do náručí. Ten jí s hasičíkem pomůže až k ohnisku požáru.
Sestra, která zaslechla konejšivé a zároveň alarmující „hoří“ rychle vyhodnocuje situaci a bez váhání startuje proces výjezdu hasičů tím, že ze sesterny telefonicky ohlašuje požár na velín. Poté vybíhá na chodbu, aby pomohla natočit lůžko, které se vzpříčilo ve futrech dveří z pokoje. Musí však poprosit pana primáře, aby ještě chvíli vydržel s pacientem v náručí, protože slyší na druhém konci oddělení zvonit telefon. Správně se totiž domnívá, že to je volání z velína, odkud si dispečer dle směrnice ověřuje zpětným voláním, tentokrát do kanceláře, že se nejedná o planý poplach a může jednat dál.
    |
Evakuace pacientů proběhla spořádaně bez pomoci hasičů, protože jejich rozměrná Tatra se zdržela, když se marně snažila projet do areálu předepsaným vjezdem. Při skutečném požáru by asi posádka nebrala ohled na drobné odřeninky Tatry, či povalený parkovací automat, ale i tak pro příště jí musíme určit vhodnější vjezd.
Hasičská technika nevyjela zbytečně, neboť mistrová od úklidové firmy využila příznivých podmínek a vyfotila svou ratolest před nablýskanou Tatrou. Tím se jí očividně vrátila dobrá nálada, kterou jí organizátoři cvičného poplachu zkazili tím, že hasiči bez přezutí běhali po právě naleštěné podlaze.
Možná výše popsané postřehy nejsou zcela přesné, ale oficiální hodnocení provede paní Hubková a bude vás se svými poznatky seznamovat při pravidelných školeních. Je-li vám líto, že jste u toho tentokrát nebyli, budeme cvičení určitě opakovat, aby si spravedlivě užili na všech odděleních. Příště termín cvičení posuneme tak, aby předcházelo malování, protože v praxi se maluje až po likvidaci požáru. Určitě vymyslíme i složitější situace např. evakuaci celé budovy či účast skutečných pacientů.
Zdeněk Miškovský